Recept č. 6 - Můj první pokuskus..se zeleninou a uzeným tofu

Kuskus jsem měla jednou, když mi mamka dala lžičku na ochutnání..nechutnal. A podruhé před pár dny u Fíkovy maminky...to chutnal docela dost. Taky máme v kuchyni dost málo místa a ty dvě krabice kuskusu by se měly nějak zužitkovat...a vzhledem k tomu, že Fík s jeho vařením dobré zkušenosti nemá..bylo to na mně.

Ingredience:
cibule
šalotka
balíček uzeného tofu
mrkev
paprika
krájená rajčata v plechovce
kukuřice
sůl
pepř
oregano
česnek
kuskus
Veganline mozzarella

Osmahneme nakrájenou cibuli a šalotku, přihodíme zbylou zeleninu s kořením a rychle orestujeme. Nakonec přidáme rajčata z plechovky, zasypeme kuskusem a zalijeme dostatečným množstvím vody. Chvilku mícháme a vaříme, dokud kuskus nenatáhne všechnu vodu. Na chvilku přiklopíme pokličkou a poté servírujeme s nastrouhaným sýrem.

Bydlet spolu...?

Jak už jsem uvedla v předchozím příspěvku....alespoň doufám..s Fíkem spolu teď bydlíme. Idylka....až na to, že já chci mít čistící prostředky v kuchyni a on v koupelně, já chci mít Kocourův záchod v kuchyni a on na záchodě, koš na prádlo bych dala pod umyvadlo a on myslí, že ho nemáme kam dát...a taky se mi do pokoje nevejde můj nábytek.
Když bydlíte u rodičů, tak se podřizujete téměř plně...alespoň v podobných věcech, jako uvádím. Protože je to vlastně domácnost Vašich rodičů a ti ať si dělají, co chtějí...Vy až se odstěhujete, tak taky budete. No a pak se odstěhujete...najdete si úplně cizího spolubydlícího a zase není všechno po Vašem. Je ale dost snadné domluvit se na kompromisech, protože nikdo nemá chuť zdlouhavě řešit každou maličkost a radši si zaleze do sobě přiděleného prostoru.
Bydlet s kamarádem je dost podobné, jako bydlet s přítelem. Tomu už se nebojíte říct, že je idiot, když si myslí, že se oblečení vás obou vejde do jedné skříně a v koupelně stačí jedna polička. Můžete na sebe štěkat celé dny a skončí to výhružkami, že se vrátíte k rodičům.
Po tom, co jsem dodělala školu a najednou měla spoustu času, trávila jsem u Fíka maximum čas. Následně jsme odjeli téměř na dva týdny do Chorvatska a tam spolu byli doopravdy nonstop a navíc řešili částečně společné hospodaření. Myslela jsem, jak nás to krásně připraví na vedení společné domácnosti...no...nepřipravilo...nebo alespoň myslím.

Tenhle příspěvek jsem začala psát před dvěma, třemi dny...a mnohé se změnilo. Dneska nám přivezli vybavení do kuchyně a v pokoji zbývá už jen domontovat skříň...a ano, pořád není kam dát můj stůl. Takže když chci pracovat na svých oděvních objednávkách, musím strávit půl hodiny na cestě k rodičům a pak zase zpátky. Což zní jako nic, ale je to docela otrava.
Zaplnění bytu a zařízení potřebných záležitostí nám podle mě hodně pomohlo. Oba jsme se uklidnili a pomalu zajíždíme do nových kolejí. Fík od pondělí chodí po dovolené zase do práce a já vařím, uklízím, starám se o kocoura a hledám si práci. A máme se zase moc rádi...moc moc moc.
Hodně mě potěšilo, jak jsme zvládli společný nákup v Ikee. Předtím jsme totiž zašli do dm drogerie se slevovou knížkou...a nakoupili jsme tolik věcí pro kocoura a tolik rostlinného mléka a vůbec tolik věcí, že jsme s tím nebyli schopní dojít moc daleko. Rozhodli jsme tedy, že já počkám venku s těmi všemi věcmi, počkám na kamaráda, který nás měl odvést domů a Fík mezitím zvládne nákup. Samotnou mě překvapilo, jak jsem mu důvěřovala v tom, že všechno ze seznamu zvládne sám, tak moc jsme byli na všem domluvení.
Kamarád dorazil dřív a tak jsem volala Fíka, že ho doženu. Měl už skoro všechno a dvě věci, co nemohl najít jsem popadla v letu já. Ani jednou za celou výpravu jsme se nepohádali...a to i přes to, že ke konci už jsem měla hlad... :D

Takže dokonalé líbánky vám možná nezajistí perfektní manželství, ale aspoň máte na co vzpomínat, když to trochu skřípe.

Zaláskovaná žena v domácnosti

Kaki

Mega upload

V poslední době jsem blog naprosto vypustila...od poloviny dubna do poloviny června jsem se pořád jenom učila, hroutila se a zakončila to absolutoriem na vošce. Jestli to stálo za to posoudím asi až později - i po měsíci regenerace jsem z toho dost vyřízená. Ale i přes to, že jsem se soustředila jen na školu, událo se pár věcí.
V první řadě...od srpna budu bydlet s Fíkem! Bylo to dost nečekaný...jemu se stěhuje spolubydlící, tak původně hledal náhradníka, ale nakonec narazil na neodmítnutelnou nabídku jednopokojového bytu. Když jsme se tam šli podívat, trochu jsem doufala, že se mi tam nebude líbit - přeci jen jsme společné bydlení plánovali na dobu neurčitou, kdy už si budu vydělávat a budu schopná se sama uživit. Ale ten byt je vážně boží! Samozřejmě nejde o žádný luxus...spíš útulný brdlůžek pro zvířátka, jako jsme my dva.
No a na to navazuje problém s hledáním práce. Každý den koukám na nabídky, jsou dny, kdy pošlu i několik životopisů, snížila jsem svoje nároky na dokonalé zaměstnání a stejně je z toho pouze jeden nepovedený pohovor. Samozřejmě se nevzdávám a jedu dál!

Dále bych mohla zmínit svojí fyzickou kondici... Nejvíc za zmínku stojí asi víkendový čchi-kung seminář, který jsem absolvovala s maminkou. Sobota byla nádherná, nechal se na ní ukecat i Fík. Čhi-kung, nei kung, tai čchi a masáže shiatsu. Večer ale dost silná únava a ráno jsem nemohla vstát. Během nedělního dopoledne jsme se příjemně rozhýbali, ale po obědě už jsem nebyla schopná ani sedět...natož stát a cvičit. Málem jsem nedošla domů a ještě druhý den jsem byla jako přejetá parním válcem. Po psychické stránce ale nádhera a po fyzické postupně taky.
Jinak mám dost problém se k něčemu dokopat...každý večer usínám s tím, že ten druhý den ráno půjdu běhat..a ráno se probouzím s tím, že se mi nechce...Kamarádky vyhlásily výzvu 100 dřepů za den a to jsem vydržela asi pět dní...teď už se mě nikdo neptá, tak nemám důvod pokračovat. Žádná motivace na mě nepůsobí, z fotek svalnatých holek se mi chce brečet a sportující kámošky mě štvou.
Zato co se stravy týká jsem na sebe pyšná. Téměř jsem vyřadila cukr...a vůbec cheat meals a jsem zase na minimálně 50% raw stravě. A aspoň zevnitř si připadám skvěle, když se mi teda nerýsují buchty na břiše.

A moje vyhlídky na léto? V pátek jedeme s Fíkem do Chorvatska na Lost Theory. Jsem dost zvědavá...on tam byl už loni a prý nejlepší zážitek v životě...já znám psýčko zatím jen v Čechách a je to prý nesrovnatelné. No a hned jak se vrátíme, tak se stěhujeme..a zároveň ten víkend jedeme na jednu noc na Let it roll..další víkend jedeme do Mlýnce na Zámek, kam jede i Summer a já se tak hrozně těším, protože jsem letos podělala společný Chill!!!! Další víkend open air na Slovensku, poté UFO BUFO a první víkend v září Letní zvěř....takže to vypadá, že od teď nemám ani jeden letní víkend volný..hodlám si to užít!! A možná vám i něco z těch akcí povím.

Pomalu dospívající, líná a v hipíka se měnící

Kaki

Mo-no-tón-ní

V poslední době si dost uvědomuji, jak velké mám (a celkově všichni..vůbec) sklony upadat do stereotypu. Ať už se to týká denního režimu, týdenního programu, jídla, myšlení... Pamatujete si monotónní melodie do telefonu? Jaká to byla bomba mít vypípanou oblíbenou písničku? A co teprve polyfonní!! No ale ruku na srdce, stejně si hudbu nejradši pustíte doopravdy, se všemi nástroji a složkami, co k ní patří. Ale praktikujete to samé i ve vašem životě?

Ráno vstanu, nasnídám se, jdu do školy, přijdu ze školy, plácnu s sebou k počítači, jdu spát, ráno vstanu, jdu do školy...
Pondělí, úterý, středa škola, čtvrtek praxe, pátek nám většinou nechávají volný, tak uvařím něco extra k večeři, nebo upeču sobotní snídani a když Fík skončí v práci, jedu k němu. Podle toho, jestli má následující týden odpolední, nebo ranní u něj zůstávám do neděle večer, nebo pondělí ráno. Ano, ve čtvrtek chodím na čchi kung, na druhou stranu jsem už vypustila středeční jógu. Jedu si svůj stereotyp a mám velký problém s tím, když mi ho něco naruší...ale už mě to štve!

Můj boj? Těsně před tímhle víkendem jsem naprosto změnila plány...jasně, ze zábavné možnosti na tu méně zábavnou...ale obětovat svůj krásný spánek tomu, že si vezmu k sobě na celý víkend Fíkova kocoura beru jako příkladné překonání sama sebe a opuštění své komfortní zóny. Taky jsem si po dlouhé době dokonale uklidila v pokoji, cítím se tu krásně a mám na zítra připravené krásné prostředí k učení. Další věcí je, že u konečně!! musím začít něco dělat...protože moje tvrdě vydřené, sotva viditelné svaly se začínají schovávat pod vrstvou špíčků....tak co to vzít tentokrát vážně? Včera jsem byla na cvičení, dnes jsem cvičila, zítra chci jít běhat!!!! a taky chci zase víc myslet na to, co jím, protože jak ráda šířím kolem sebe....i vegansky se dá stravovat velmi nezdravě.

Takže jsem se nechala ovlivnit spoustou článků o zdravé výživě a podobně. Maso je špatný, mléko je špatný, sója je špatná, obilí je špatný.......podle mě a zkráceně: Všeho moc škodí.
Živočišné výrobky jsem vystřihla převážně z etických důvodů a také prý (a podle mých dosavadních zkušeností doopravdy) nemají vůbec dobrý vliv na Keratosis Pilaris, což je ošklivá vrozená vyrážka, kterou mám tu čest nosit. No a to mě přivádí k obilovinám...nebo přímo tedy k lepku. Ten je přímo na tuhle diagnózu také špatný, ale nic moc vliv má i na naprosto zdravé lidi. Zaprvé vytváří ve střevech kyselé prostředí a tím narušuje propustnost střevní stěny..takže z toho, co jíte máte minimum živin a je vám to leda tak k hovnu..doslova. A zadruhé: jednoduše řečeno-slepuje střevo...což je humus..jestli vás to zaujalo, najděte si o tom víc. No a sója...po tom, co jsem se poveganila jsem začala konzumovat sójové mléko, sójové maso, tofu, občasně sójovou smetanu...a tak dále. Většina speciálních potravin pro vegany obsahuje sóju. Prý je plná spousty špatných věcí...na to přesné utvořený názor nemám, ale konzumovat něco v různém stavu téměř ke každému jídlu mi přijde prostě divný. Takže občas investuji o ty tři koruny víc a koupím si mléko rýžové, jídlo si užiji i čistě zeleninové a nebudu tam za každou cenu cpát náhražky masa a pečivo taky nebudu jíst ke každé snídani, svačině a večeři. Přijde vám, že se moc omezuji? Naopak..můj jídelníček se neustále rozšiřuje...třeba minulý týden jsem dostala hroznou chuť na kapustu, která mi nikdy nechutnala. Divný? Asi trochu...

Zkuste si sednout a v klidu se zamyslet nad tím, jestli nejste uvěznění v nějakém kolotoči. Jestli děláte věci, co vás baví a ne ty, které musíte a případně ty, které vás zbytečně neobtěžují. Zamyslete se, kolik toho děláte bez rozmyslu a třeba zjistíte, že byste měli radši všechno jinak. A potom běžte a změňte to!

Snad alespoň polyfonní a stále Vaše

Kaki

Mít děti???

Snad každá holčička si jako malá představovala, jak bude jednou maminkou. Alespoň já jsem vozila kočárek, převlékala panenku, přebalovala čůrající miminko a měla vymyšlená jména, jak pro kluky, tak pro holky. Ale pak přijde doba..někdy mezi dvacátým a třicátým rokem, kdy o tom většina lidí začne uvažovat jako o reálné věci. Ale pouštět se vůbec do toho, když je tolik věcí, které se dají zkazit nebo je alespoň musíte řešit? A to přeskakuji věci od hledání ideálního partnera-otce, zdravotní rizika až po možnost postižení dítěte.
Rodič má na dítě ten největší vliv. Problém je, že i přes vaše nejlepší úmysly, nemusíte působit tak, aby došlo k vašim žádoucím výsledkům. S touhou, aby z něj něco bylo, ho přehltíte povinnostmi a ono se vám jednou vzepře. Když pro něj budete chtít mermomocí to nejlepší, může být nesamostatné ještě dlouho do dospělosti.
Na to navazuje problematika zájmů a koníčků. Taková tříletá holčička vám těžko řekne, že chce začít s baletem, a že v něm bude vážně dobrá. A víte, že to už je čas, kdy by se mělo přemýšlet o zápisu? Malého kluka budete cpát do hokeje, protože chcete doma hvězdu NHL a po letech tréninku zjistíte, že doma máte nešťastného, ale nadaného malíře. Svoje dítě budete od malička cpát do všech kroužků, které se v okolí nabízí a ono vás s nimi v pubertě pošle do háje a dál nebude dělat nic. Necháte všechna rozhodnutí na dítěti a ono vám v dospělosti vyčte, že jste ho do ničeho nenutili a tak v ničem nevyniká.
Problémem pro alternativně se stravující rodiče může být i to, jestli danou stravu nutit i svému dítěti. Vy máte svůj příjem už zmáknutý, ale takový malý človíček má při svém vývoji úplně jiné potřeby. Minimálně v prvních letech života na výběr nemá, pak se musíte ujistit, že zná všechny své možnosti. Ale co když nebude souhlasit s vašimi názory? Zanevřete na něj? To přece nejde, vždyť je to vaše dítě. A co sociálka? Nepojme podezření na zanedbávání péče a podvýživu?
Bude mít dost kamarádů? Nebudou se mu ostatní děti smát? Co bych mu měla pořídit za oblečení? Chci, aby lépe zapadl, nebo aby si udržel svojí individualitu s rizikem, že pro něj bude těžší si najít místo v kolektivu?
Většinová společnost má utkvělou představu o tom, co je správné a vy je musíte přesvědčit o tom, že víte, co děláte. Musíte přesvědčit i sami sebe, musí to z vás cítit i vaše dítě. Ale především se uklidněte. Chybami se člověk učí a vy jediným přešlapem nezničíte život svého dítěte. Ono vám zase dřív nebo později odpustí, že vše nebylo podle jeho představ. Protože každý jsme osobnost, individualita...vaše dítě není váš klon...okoukává, ale nekopíruje..i ono se učí z vašich chyb.
Uklidněte se a do výchovy dejte celé své srdce a kus rozumu. To zvládnete!

Falešně březí

Kaki

Recept č. 5 - Trochu jiná omáčka na těstoviny

Když zrovna nemáte chuť na těstoviny s kečupem, máte doma pár věcí na víc a nechcete strávit v kuchyni půl dne.

Ingredience:
cibule
balíček uzeného tofu
žampiony (cca 5 středně velkých)
krájená rajčata v plechovce
cizrna
sůl
sójová omáčka
garam masala (rada ála Babica: Když nemáte tohle koření, nebo se vám nechce ho shánět, postačí i drcený kmín)
oregano
česnek

Klasicky začneme cibulí do sklovata. Přihodíme tofu nakrájené na plátky/kostičky a osmažíme. Přidáme nakrájené žampiony a chvíli pohoníme po pánvi. Zalijeme rajčaty z plechovky a přidáme cizrnu (na plechovku rajčat půl plechovky/hrst uvařené cizrny). Okořeníme, osojovkujeme, očesnekujeme, necháme chvíli probublat a můžeme podávat s těstovinami. Ale dokážu si to představit i s rýží nebo bramborami. Z daného množství jsem byla schopná udělat tři menší porcičky.

Ani moc není vidět samotné jídlo, protože jsem si na něj nastrouhala uzený Veganline a nakrájela čerstvé rajče.

Kaki

Recept č. 4 - Chia pudink

Chia semínka jsou další divnou věcí, co jsem se rozhodla sníst. Jde o semínka šalvěje hispánské, která obsahují proteiny, kvalitní sacharidy a také tuky. Jsou zdrojem Omega-3 mastných kyselin, které příznivě působí na kardiovaskulární systém. Chia semínka jsou vydatným zdrojem vlákniny, vápníku a antioxidantů. Pokud hledáte přirozený zdroj železa, zinku, fosforu, magnesia a dalších důležitých živin, jsou pro Vás chia semínka jako dělaná. Také dokáží navázat tolik vody, že zvětší svůj objem až 12x. Díky nim je tělo zevnitř skvěle hydratováno, což má příznivý vliv na jakoukoliv fyzickou zátěž. A přesně tato vlastnost se využívá při výrobě našeho "pudinku". Takže žádné vaření!

Ingredience:
4 lžíce chia semínek
hrnek rostlinného mléka
1 balení vanilkového cukru
lžička skořice

(Slazení a koření záleží na každém, jak to má rád. Semínka sama o sobě nemají žádnou chuť)
(Tohle je množství, pokud z pudinku chcete mít jedno plnohodnotné jídlo, pokud si chcete vyrobit netradiční dezert, bohatě postačí od všeho půlka.)

Důkladně promíchejte všechny ingredience. Vlhká semínka mají tendenci se slepit do jedné hroudy, takže si dejte doopravdy záležet. Vzniklou směs dejte na několik hodin do ledničky, ideální je nechat jí uležet přes noc.

Já do svého pudinku přidala pár kousků kompotovaného ananasu, ale myslím, že skvělý bude s jakýmkoliv ovocem.

Chia loving

Kaki

V březnu za získáním rovnováhy

Nejdřív k zhodnocení mého února. Mojí únorovou výzvou bylo více se hýbat. Jsem ráda, že jsem to zformulovala takhle jednoduše. Začala jsem tedy znovu chodit na jógu, doma cvičím trochu taky, navíc se snažím nebýt líná a co nejvíce chodit pěšky (dřív jsem si vezla zadek autobusem i jednu zastávku na nákup). Pořád je samozřejmě co pilovat. Ráda bych znovu zařadila silové cvičení (na moje činky se už začalo prášit)a pravidelně běhám taky jen ve své fantazii. Takže svůj únor hodnotím tak nějak chvalitebně..nebo možná spíš jen dobře. Ale jinak na sobě sleduji zajímavé změny. Například ve škole jsem čím dál aktivnější a začínám se cítit jako šprtík, taky doma jsem tak aktivní, že mám výčitky svědomí, když na chvíli zastavím. Nevím, kde se to vzalo, ale docela se mi to líbí a doufám , že mi to dlouho vydrží.. :D

Březnová výzva: Získat lepší rovnováhu!
A pozor..nemyslím jen fyzickou, ale i emoční. Po Vánoční pouze, kdy jsem cvičila jógu jen doma, jsem byla překvapená, že se na lekci neudržím ani chvilku na jedné noze...a pak mi to došlo..všechny moje oblíbené cviky jsou zaměřené spíš na flexibilitu, než na cokoliv jiného. No a jako na zavolanou začínají lekce čchi-kungu, ne které se chystám příští týden. Jde o cvičení na posílení těla i ducha a hodně cviků je zaměřeno právě na rovnováhu.
K dosažení emoční rovnováhy jsem se rozhodla využít autogenní trénink. Nejdřív mi přišlo k smíchu trénovat si pocit tíhy v ruce a podobně..ale pak jsem začala chápat spojitosti. Když zvládnu ovládnou svoje končetiny, tak si dokážu vyvolat i vnitřní klid...snad.. :D

Vyrovnaná-nevyrovnaná

Kaki

Recept č. 3 - Super čoko vegan koláč/bábovka/muffiny/brownies

Po muffinech s použitím červené řepy tady mám další pečený kořen. Batáty známe celosvětově jako sweet potato. Samotné mi nechutnají, ale do pečení jsou super. Navíc jsou zdravé!! A taky snadno sehnatelné a ani ne tak drahé.

Ingredience:

3/4 hrnku rozmačkaného batátu (mně to vyšlo akorát tak, že jsem uvařila jeden menší, přesně jsem to neměřila)
1 hrnek rostlinného mléka
1/2 hrnku kakaa
1/2 hrnku cukru (použila jsem necelou polovinu a přidala balíček vanilkového cukru)
1 hrnek mouky (polohrubá, celozrnná..jak je libo)
1 lžička prášku do pečiva
1/2 lžičky sody
špetka soli

Nejdřív vyšleháme směs batátové kaše, mléka, kakaa a cukru. Vedle si promícháme zbytek sypkých ingrediencí a postupně vmícháváme (to už lžící a opatrně). Hotovou směsí naplníme formu a pečeme na 180 stupňů cca 30 minut. Skvělé na tomhle receptu je to, že jediný olej, který potřebujete je ten na vymazání formy, tak na to nezapomeňte, jinak svoje dílo ven nedostanete! (silikonové formy já osobně nemažu)

V původním receptu používali hranatou formu 20x20 cm, já zvolila svojí novou formu na bábovičky o objemu asi jeden litr a myslím, že můžete udělat i krásnou várku muffinů.

Příště asi trochu víc těsta, ať jsou až po okraj.

A hotovo. Po posypání moučkovým cukrem by lépe vynikl tvar a vzor, ale jde nám přece hlavně o chuť.

Summer trvala na mých vlastních fotkách, tak tady jsou...ale myslím, že moc nevyvolávají chuť k jídlu.. :D

Pekařka

Kaki

Recept č. 2 - Valentýnské vegan muffiny

Tak jsme se s Fíkem rozhodli neřešit Valentýna...hahaha..mám recept! :D

nákupní seznam:

červená řepa (250-300 g)
1/3 hrnku oleje (použila jsem kokosový-dodá lehkou příchuť)
1 hrnek cukru
1 vanilkový cukr
1 a 1/4 hrnku mouky
špetka soli
2 lžíce kakaa
1 prášek do pečiva
1 hrnek rostlinného mléka

Červenou řepu uvaříme, oloupeme a rozmixujeme (to jsem udělala den předem). Smícháme s olejem, až je z toho jednotná hmota. Ve vedlejší míse si smícháme cukry, mouku, kakao, prášek do pečiva a sůl. Střídavě vmícháváme do řepy sypkou směs a mléko. Plníme košíčky a dáváme do předehřáté trouby na 180 stupňů cca 25 minut.

Tentokrát obrázek alespoň kradený. Takhle hezky zdobit neumím.. :D Ale aspoň pro představu, řepa opravdu krásně barví.

Nevěřte si...tak moc.

Tak jsem se zase jednou dozvěděla nějaká moudra..tentokrát týkající se naší vůle. Znáte ten pocit, když musíte něco udělat, ale za nic na Světě se do toho nemůžete dokopat - nemáte dostatek vůle? Tak čtěte pozorně dál.

První šokující informace... Vůbec nejde o to, aby jste se vrhali do všech úkolů s nadšením. Ono taky logicky.. Mytí nádobí! Jupí! Psaní seminární práce! Jupí! Jít běhat, když je venku hnusně! Jupí! Objednat se k zubaři, co má tak hrozně protivnou sestru! Jupí! Jupí! Jupí! Myslím, že je to jasné...ale teď si vemte, jak se budete cítit, až podobné úkoly splníte. Tomu já říkám opravdu dobrý pocit, protože pak se můžete klidně flákat (ano, zbude vám čas)a dokonce bez výčitek! Takže shrnutí.. Vůle je o překonání se, ne o namotivování se...protože motivace v nás akorát vyvolává pocit, že jsme dokonalí, i když se válíme na gauči, cpeme se a za celý den nehneme ani prstem.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu. Víte, že méně sebevědomí lidé jsou na tom s vůlí a sebekontrolou lépe než sebevědomí. Zkuste si koupit pytlík brambůrek, tabulku čokolády, nebo jakoukoliv "zakázanou" dobrotu a pak si řekněte, že si jí užijete přesně za týden ve stejnou dobu. Kdo ten týden vydrží? A komu bude dělat problém už první den? Takže... Nevěřte si tolik. Předvídejte a podobné věci si nekupujte, když je chcete jíst až příští týden. Samozřejmě to platí na cokoliv. Film si stáhnu až po tom, co dopíšu tu seminárku. Vlasy si budu mýt až po cvičení (ráda se umyji a pak to považuji jako důvod k necvičení, protože se přeci nebudu potit :D )....

A asi poslední šoking. Říkáte si teď, že máte slabou vůli a tak nemáte žádnou naději a do gauče zarostete? Vůle se dá trénovat! Prvních dvacet dřepů bolí, to by se asi dalo odsouhlasit. Co myslíte, že se stane, když si těch dvacet budete dávat každý den? Přestanou bolet. A navíc budete mít za chvíli perfektní zadek... :D Stejné je to s vůlí. Překonejte svojí nechuť nebo lenost u maličkostí..pravidelně a za chvíli pro vás nebude problém téměř nic.

A posledních pár tipů, jak tu svojí vůli podpořit a nelikvidovat. Nevyčerpávejte se nedůležitými drobnostmi. Jaký si dám dneska čaj, když mi chutnají všechny, co mám? Zavřete oči a losujte. Z většiny každodenních záležitostí si vytvářejte rutinu a rituály a dál se jimi nezatěžujte. Také je důležité být najedený! Osobně mě uklidnilo, že na to existuje výzkum. Já když jsem hladová, tak jsem vzteklá, zoufalá a neschopná ničeho. :D Takže je super mít stále něco po ruce. Nejlépe zdravého samozřejmě. :) A taky..samozřejmě..a k mé radosti...vůli podporuje pravidelné fyzické cvičení. Možná to znáte...taky jste po cvičení nebo běhu napumpovaní a odhodlaní zvládnout cokoliv?

A jak jsem se dnes překonávala já? Nekoupila jsem si nic v automatu ve škole, i když jsem měla hroznou chuť (jistě znáte chutě z nudy), šla jsem do knihovny vrátit knížku, i když se mi vůbec nechtělo, po příchodu domů jsem nevybílila lednici, ale uvařila jsem si oběd i přes to, že jsem měla šílený hlad!! No a hlavně..napsala jsem tenhle článek, ne? :D

Hrozně moc se kontrolující ale stále svá a líná

Kaki

Recept č. 1 - Maminčina zeleninová rajčatová polévka

Konečně jsem se rozhodla tenhle příspěvek upravit, protože mi ho bylo líto!! Je to totiž nejlepší polévka, jakou znám..a to moc polévky ráda nemám.

Ingredience:

krájená rajčata v plechovce
mrkev
celer
cibule
lilek
červená čočka
zázvor
provensálské koření
oregano
chilli
sůl
voda

Nejdřív přijde na řadu cibulka-smažíme až do měkka. Mezitím si úplně všechno nakrájíme..zázvor asi extrémně na drobno a lilek zase můžeme na trochu větší kousky, ale všechno záleží na osobním přístupu. Já velké kusy zeleniny v polévce nerada. Zeleninu chvilku honíme s cibulí a pak zalijeme konzervou krájených rajčat. Tekutinu doplníme vodou, okořeníme opět podle vlastní chuti. Já ráda hodně chilli a zase méně soli. Poslední přidáváme červenou čočku, protože ta je uvařená téměř okamžitě. Ještě chvíli vaříme a máme hotovo. Dobrou chuť!

Ano, doma jím jedině z misky s krtečkem. :)

Dalších ozkoušených receptů bych měla dost, ale nejdřív je budu muset všechny zopakovat a nafotit, aby jejich zveřejnění stálo za to.. :)

Kuchtička

Kaki

Měsíční výzvy

Tak nějak jsem si říkala, že bych mohla svému vývoji dát trošku nějaký řád a systém..nenakládat si všechny požadavky najednou a chtít je změnit hned. To je většinou dost stresující a ještě hůř - bezvýsledné. Navíc si myslím, že budu mít větší pocit povinnosti, když to napíšu sem.. :D
Jak by to teda fungovalo? Jednou měsíčně bych napsala příspěvek, ve kterém bych si zadala výzvu na nadcházející měsíc a zároveň zhodnotila svůj úspěch ve výzvě předešlé.
Přemýšlela jsem o tom, jak začít..a pak mi došlo, že od prosince si asi nejvíc říkám, že musím přestat jíst sračky.. Spousta lidí má utkvělou představu o tom, že všichni vegani jí zdravě, že to ani jinak nejde..ale zamyslete se. Můžu jíst brambůrky? Sladkosti? Buchty? Smažená jídla? Ano, ano, ano!!!! Všechno sem! Ale já se nestala vegankou jen kvůli zvířátkům (která skutečně miluji), ale i proto, že jsem chtěla jíst zdravě!
A jak se mi během ledna dařilo? Víceméně...no..ani to není tak hrozné odříkání..dokud nemám šílený hlad, nebo nejsem hrozně naštvaná..což mám pocit bylo během ledna dost často.. :D Objevila se u mě totiž zvláštní věc...Když mám hlad, tak nad sebou ztrácím kontrolu, jsem vzteklá, zoufalá a neschopná normálně fungovat..takže musím jíst ještě víc a ještě častěji.... :D Ale jinak asi dobrý....

Měsíční výzva: Víc se hýbat!!

Fíkova maminka pořádá kurzy jógy a tak jsem na nich minulý půlrok párkrát byla...ale zatraceně málo!! Teď otevírá ještě nové, a tak přemýšlím, jestli chodit dvakrát týdně, nebo jen jednou..ale asi jen jednou, protože jsem objevila čchi-kung. Nebo lépe řečeno: Byla jsem na masáži, kterou mi dal Fík k Vánocům...Zen-Shiatsu je víc celkové vyšetření a terapie, než jen masáž...a paní masérka mi doporučila čchi-kung, který by mi pomohl zpevnit a získat stabilitu. A taky mám jíst kapustu a ostrá jídla a vyřešit si minulost. O tom musím ještě popřemýšlet, protože sama nevím, co mě trápí.. :D
Dál budu taky samozřejmě pokračovat ve svém domácím jógování, posilování a možná zase začnu běhat.. :D Prostě každý den aspoň něco málo pohybu.. :)

A aby to nebylo málo...postupně chci zvládat těžší pozice...asi podle náročnosti..nevím, jak moc být na sebe tvrdá..ale minimálně jedna zvládnutá pozice za měsíc mi přijde fér.. :)

A vůbec bych měla rozšířit svůj repertoár! Možností je nepřeberné množství a já stále cvičím svých pár pozic..

Odhodlaná

Kaki

Nesnáším vegany!!

Jsem veganka, jsem za to ráda a jsem přesvědčená, že to bylo správné rozhodnutí. Přesto se za to většinu času stydím a nechávám si to pro sebe. To všechno kvůli radikálům.

Jsou to vegani, o kterých všichni víme. Na sociálních sítích sdílejí fotky z jatek, kožešinových farem nebo klecového chovu slepic. Jsou to fotky plné krve, vnitřností, brutality...jsou to nechutné a smutné výjevy. Mně se podobné věci od jedné osoby objevit vícekrát, tak okamžitě skrývám veškerou její aktivitu. A kdo by to neudělal? Komu by se z toho nezvedal žaludek? Ale pak jste souzen jako ignorant, protože i když to nevidíte, tak se to přece děje! Další možností je se ozvat o své nelibosti...ale to jste zase idiot a vrah, protože podporujete masný průmysl a ani se za to nestydíte.

Další skupinka jsou citoví vyděrači. To na mě zabírá o dost víc..a o to víc to nechci vidět. Není vám líto kravičky a telátka, co byli odloučeni kvůli vašemu kusu sýra? A co roztomilé prasátko, které říká, že není slanina? Slepička s hromadou kuřátek? Ještě nepláčete? To by jste ale měli!!! Brečte a styďte se!

S maximální vervou se pustí do každé diskuze o jídle, o zvířatech...a opovažte se mít jen trošku odlišný názor. Rozdrtí vás!!

Jejich cílem je šířit veganství, což by nebyl problém. Taky ráda podpořím kohokoliv ve svém okolí, kdo se k tomu rozhodne, ale jejich způsoby jsou necitlivé, netolerantní, nevychované a absolutně nedávájí prostor individualitě každého z nás. Jejich cílem je šířit veganství, ale osobně si myslím, že právě kvůli nim se jeho šíření zpomaluje.

Miláčkové vegani, zkuste místo povyšování a považování se za nějakou nadrasu, šířit dobrou náladu a informace o tom, jak vám rostlinná strava dělá dobře.

Ne tak úplně keep calm

Kaki

Všichni to víme, ale ...

V poslední době jsem se začala řídit podle rad, které slýcháme snad už odmalička. A ono to funguje, jen jsem si na to musela přijít sama.

Uklízej si průběžně. Komu se to nikdy nestalo? Nemůžete otevřít dveře od svého pokoje. Nemůžete projít napříč pokojem bez prohrnovače. Nemůžete vůbec nic najít. Nemáte co na sebe (A výjimečně nejde jen o pocit). A hlavně..vůbec se vám s tím nechce nic dělat, protože by to byla celotýdenní akce. A je to horší a horší...dokud už to vy nebo vaši blízcí (pravděpodobněji)nevydrží a pustíte se do hloubkového čištění. Můžete při tom odhalit kdejaká tajemství, která skrývají závěje vašeho majetku. Zkuste začít s tím, že po použití budete dávat věci tam, odkud jste je vzali.

Zdravé jídlo je..zdravé. Nedávno za mnou přišla kamarádka s tím, že začala jíst k večeři saláty..a že se od té doby cítí mnohem líp. Kdo by to byl řekl, co? Určitě se vám někdy stalo, že jste se přejedli něčeho tak, že jste se zbytek dne nemohli hýbat a možná jste jen proleželi. Nechci tohle pravidlo vztahovat jen na salát a svíčkovou. Uvědomte si, jak se cítíte po každém jídle, co sníte. Vaše tělo ví, co je pro vás dobré...jen ho doopravdy poslouchat.

Uč se průběžně. Kdo to kdy doopravdy dělal? A kdo u zkoušky/testu nelitoval, že to nedělal? Myslím, že si každý najdeme pár minut každý den, ale radši se budeme týrat několik hodin u hromady učiva těsně před zkouškou.

Neodkládej povinnosti. Jednou jsem věšela prádlo v jednu v noci. Vyprané v pračce leželo od rána a já celý den myslela na to, že to musím udělat. Radši jsem se celý den otravovala a vyčerpávala myšlenkami na nesplněný úkol, než abych se zvedla a za pár minut měla pokoj a užila si v klidu celý den.

Nebuď tak negativní. Všichni známe ty věčné stěžovače. Začnou mluvit a už nám zkazí náladu. A neděláme někdy to samé? A stalo se vám někdy, že jste měli špatnou náladu a najednou se vám všechno hroutilo pod rukama? A nemyslíte si, že to spolu souvisí?

Neseď pořád u počítače. Kolik má den hodin všichni víme. A kolik jich má, když ho strávíme u počítače? O hodně míň, ne? Zdá se to tak, ale teď si vezmete, kolik toho celý svět stihl za tu dobu, co vy jste mačkali F5 na facebooku...

Rozhodně je toho víc...a určitě víte, co je zrovna ta vaše Achillova pata! ;)

Zase jednou nejchytřejší na Světě

Kaki

Rok se s rokem sešel

Končí rok 2013..kdo by si toho nevšiml, co? Všichni někam vyrazí a zítra jim bude zle..nebo budou ještě natolik pod vlivem, že si i následující den náramně užijí. Já jsem Silvestra nikdy neslavila mimo domov...no dobře..jednou u Karambolina bratrance..doma...No a letos bych měla jít s Fíkem na pravou Silvestrovskou párty..undergroundovou...doslova..bývalý protiatomový kryt nebo co...úzké betonové uličky..ideál pro klaustrofobika, jako jsem já...
Před pár dny jsem narazila na svoje poznámky..úkoly, které jsem se sepisovala asi někdy v květnu..Jíst maso maximálně jednou týdně, dávat si nějakou zeleninu nebo ovoce ke každému jídlu, vypít aspoň litr vody denně....
Tyhle předsevzetí mi vydržely tak možná tři týdny.. Od té doby nejím maso vůbec, ovoce a zelenina jsou základem mého jídelníčku..no a nepiju skoro vůbec..Zemřu..jak mi bylo mile sděleno.. A jsem v podstatě veganka..což sice nebylo tak úplně v plánu, ale jsem tak maximálně spokojená. Aspoň po pocitové stránce - nic mi nechybí..a po zdravotní mi viditelně taky nic nechybí.

Tohle měl být samozřejmě článek zveřejněný před koncem roku, ale kdyby jste viděli, kolik mám rozepsaných článků..no..jsem lenoch..a moc mě nemotivuje, že si to tu stejně nikdo nečte... :D

Spíš než to, co chci změnit  v následujícím roce bych ráda zavzpomínala na to, co se změnilo za ten uplynulý. Přestala jsem být naivní..aspoň trochu..změnila jsem názor na Svět, přehodnotila svou lásku ke zvířatům a dala jí nový rozměr, zamilovala se...asi tak stokrát do stejného kluka, rozešla se jen proto, abych s ním zase byla v mnohem lepším vztahu. Začala jsem poslouchat novou hudbu, začala chodit mezi lidi a spoustu jich poznala. Poznala jsem lidi, které je opravdu hezké znát a zároveň pracovala i na vztazích stávajících..naopak jsem se zbavila vztahů, které nebyly pro nikoho přínosem. Srovnala jsem se se smrtí mé psí lásky a rozloučila se s babičkou. Starší bráška už je tak velký a zamilovaný, že jsem zůstala v "dětském" pokoji sama. Přestala jsem zvracet a celkově se hodila do pohody...psychické i tělesné.

A co dál? Zvládnout lednové zkoušky, dopsat absolvenstkou práci, stíhat se mezi tím bavit a nikoho nezanedbávat, dokončit studium na vošce, v létě se vydat na výlet a v září začít dělat něco, co mě bude doopravdy bavit...kdo ví, jestli najdu práci a nebo zvážím další studium...letos přijímačky dělat nechci.
Ale především chci být celý rok pozitivní, být tam, kde jsem, mít do léta na břiše pekáč buchet a v hlavě klid.... :D

Na začátku roku víceméně vyrovnaná

Kaki