První šokující informace... Vůbec nejde o to, aby jste se vrhali do všech úkolů s nadšením. Ono taky logicky.. Mytí nádobí! Jupí! Psaní seminární práce! Jupí! Jít běhat, když je venku hnusně! Jupí! Objednat se k zubaři, co má tak hrozně protivnou sestru! Jupí! Jupí! Jupí! Myslím, že je to jasné...ale teď si vemte, jak se budete cítit, až podobné úkoly splníte. Tomu já říkám opravdu dobrý pocit, protože pak se můžete klidně flákat (ano, zbude vám čas)a dokonce bez výčitek! Takže shrnutí.. Vůle je o překonání se, ne o namotivování se...protože motivace v nás akorát vyvolává pocit, že jsme dokonalí, i když se válíme na gauči, cpeme se a za celý den nehneme ani prstem.
Tím se dostáváme k dalšímu bodu. Víte, že méně sebevědomí lidé jsou na tom s vůlí a sebekontrolou lépe než sebevědomí. Zkuste si koupit pytlík brambůrek, tabulku čokolády, nebo jakoukoliv "zakázanou" dobrotu a pak si řekněte, že si jí užijete přesně za týden ve stejnou dobu. Kdo ten týden vydrží? A komu bude dělat problém už první den? Takže... Nevěřte si tolik. Předvídejte a podobné věci si nekupujte, když je chcete jíst až příští týden. Samozřejmě to platí na cokoliv. Film si stáhnu až po tom, co dopíšu tu seminárku. Vlasy si budu mýt až po cvičení (ráda se umyji a pak to považuji jako důvod k necvičení, protože se přeci nebudu potit :D )....
A asi poslední šoking. Říkáte si teď, že máte slabou vůli a tak nemáte žádnou naději a do gauče zarostete? Vůle se dá trénovat! Prvních dvacet dřepů bolí, to by se asi dalo odsouhlasit. Co myslíte, že se stane, když si těch dvacet budete dávat každý den? Přestanou bolet. A navíc budete mít za chvíli perfektní zadek... :D Stejné je to s vůlí. Překonejte svojí nechuť nebo lenost u maličkostí..pravidelně a za chvíli pro vás nebude problém téměř nic.
A posledních pár tipů, jak tu svojí vůli podpořit a nelikvidovat. Nevyčerpávejte se nedůležitými drobnostmi. Jaký si dám dneska čaj, když mi chutnají všechny, co mám? Zavřete oči a losujte. Z většiny každodenních záležitostí si vytvářejte rutinu a rituály a dál se jimi nezatěžujte. Také je důležité být najedený! Osobně mě uklidnilo, že na to existuje výzkum. Já když jsem hladová, tak jsem vzteklá, zoufalá a neschopná ničeho. :D Takže je super mít stále něco po ruce. Nejlépe zdravého samozřejmě. :) A taky..samozřejmě..a k mé radosti...vůli podporuje pravidelné fyzické cvičení. Možná to znáte...taky jste po cvičení nebo běhu napumpovaní a odhodlaní zvládnout cokoliv?
A jak jsem se dnes překonávala já? Nekoupila jsem si nic v automatu ve škole, i když jsem měla hroznou chuť (jistě znáte chutě z nudy), šla jsem do knihovny vrátit knížku, i když se mi vůbec nechtělo, po příchodu domů jsem nevybílila lednici, ale uvařila jsem si oběd i přes to, že jsem měla šílený hlad!! No a hlavně..napsala jsem tenhle článek, ne? :D
Hrozně moc se kontrolující ale stále svá a líná
Kaki
Žádné komentáře:
Okomentovat