Měsíční výzvy

Tak nějak jsem si říkala, že bych mohla svému vývoji dát trošku nějaký řád a systém..nenakládat si všechny požadavky najednou a chtít je změnit hned. To je většinou dost stresující a ještě hůř - bezvýsledné. Navíc si myslím, že budu mít větší pocit povinnosti, když to napíšu sem.. :D
Jak by to teda fungovalo? Jednou měsíčně bych napsala příspěvek, ve kterém bych si zadala výzvu na nadcházející měsíc a zároveň zhodnotila svůj úspěch ve výzvě předešlé.
Přemýšlela jsem o tom, jak začít..a pak mi došlo, že od prosince si asi nejvíc říkám, že musím přestat jíst sračky.. Spousta lidí má utkvělou představu o tom, že všichni vegani jí zdravě, že to ani jinak nejde..ale zamyslete se. Můžu jíst brambůrky? Sladkosti? Buchty? Smažená jídla? Ano, ano, ano!!!! Všechno sem! Ale já se nestala vegankou jen kvůli zvířátkům (která skutečně miluji), ale i proto, že jsem chtěla jíst zdravě!
A jak se mi během ledna dařilo? Víceméně...no..ani to není tak hrozné odříkání..dokud nemám šílený hlad, nebo nejsem hrozně naštvaná..což mám pocit bylo během ledna dost často.. :D Objevila se u mě totiž zvláštní věc...Když mám hlad, tak nad sebou ztrácím kontrolu, jsem vzteklá, zoufalá a neschopná normálně fungovat..takže musím jíst ještě víc a ještě častěji.... :D Ale jinak asi dobrý....

Měsíční výzva: Víc se hýbat!!

Fíkova maminka pořádá kurzy jógy a tak jsem na nich minulý půlrok párkrát byla...ale zatraceně málo!! Teď otevírá ještě nové, a tak přemýšlím, jestli chodit dvakrát týdně, nebo jen jednou..ale asi jen jednou, protože jsem objevila čchi-kung. Nebo lépe řečeno: Byla jsem na masáži, kterou mi dal Fík k Vánocům...Zen-Shiatsu je víc celkové vyšetření a terapie, než jen masáž...a paní masérka mi doporučila čchi-kung, který by mi pomohl zpevnit a získat stabilitu. A taky mám jíst kapustu a ostrá jídla a vyřešit si minulost. O tom musím ještě popřemýšlet, protože sama nevím, co mě trápí.. :D
Dál budu taky samozřejmě pokračovat ve svém domácím jógování, posilování a možná zase začnu běhat.. :D Prostě každý den aspoň něco málo pohybu.. :)

A aby to nebylo málo...postupně chci zvládat těžší pozice...asi podle náročnosti..nevím, jak moc být na sebe tvrdá..ale minimálně jedna zvládnutá pozice za měsíc mi přijde fér.. :)

A vůbec bych měla rozšířit svůj repertoár! Možností je nepřeberné množství a já stále cvičím svých pár pozic..

Odhodlaná

Kaki

Nesnáším vegany!!

Jsem veganka, jsem za to ráda a jsem přesvědčená, že to bylo správné rozhodnutí. Přesto se za to většinu času stydím a nechávám si to pro sebe. To všechno kvůli radikálům.

Jsou to vegani, o kterých všichni víme. Na sociálních sítích sdílejí fotky z jatek, kožešinových farem nebo klecového chovu slepic. Jsou to fotky plné krve, vnitřností, brutality...jsou to nechutné a smutné výjevy. Mně se podobné věci od jedné osoby objevit vícekrát, tak okamžitě skrývám veškerou její aktivitu. A kdo by to neudělal? Komu by se z toho nezvedal žaludek? Ale pak jste souzen jako ignorant, protože i když to nevidíte, tak se to přece děje! Další možností je se ozvat o své nelibosti...ale to jste zase idiot a vrah, protože podporujete masný průmysl a ani se za to nestydíte.

Další skupinka jsou citoví vyděrači. To na mě zabírá o dost víc..a o to víc to nechci vidět. Není vám líto kravičky a telátka, co byli odloučeni kvůli vašemu kusu sýra? A co roztomilé prasátko, které říká, že není slanina? Slepička s hromadou kuřátek? Ještě nepláčete? To by jste ale měli!!! Brečte a styďte se!

S maximální vervou se pustí do každé diskuze o jídle, o zvířatech...a opovažte se mít jen trošku odlišný názor. Rozdrtí vás!!

Jejich cílem je šířit veganství, což by nebyl problém. Taky ráda podpořím kohokoliv ve svém okolí, kdo se k tomu rozhodne, ale jejich způsoby jsou necitlivé, netolerantní, nevychované a absolutně nedávájí prostor individualitě každého z nás. Jejich cílem je šířit veganství, ale osobně si myslím, že právě kvůli nim se jeho šíření zpomaluje.

Miláčkové vegani, zkuste místo povyšování a považování se za nějakou nadrasu, šířit dobrou náladu a informace o tom, jak vám rostlinná strava dělá dobře.

Ne tak úplně keep calm

Kaki

Všichni to víme, ale ...

V poslední době jsem se začala řídit podle rad, které slýcháme snad už odmalička. A ono to funguje, jen jsem si na to musela přijít sama.

Uklízej si průběžně. Komu se to nikdy nestalo? Nemůžete otevřít dveře od svého pokoje. Nemůžete projít napříč pokojem bez prohrnovače. Nemůžete vůbec nic najít. Nemáte co na sebe (A výjimečně nejde jen o pocit). A hlavně..vůbec se vám s tím nechce nic dělat, protože by to byla celotýdenní akce. A je to horší a horší...dokud už to vy nebo vaši blízcí (pravděpodobněji)nevydrží a pustíte se do hloubkového čištění. Můžete při tom odhalit kdejaká tajemství, která skrývají závěje vašeho majetku. Zkuste začít s tím, že po použití budete dávat věci tam, odkud jste je vzali.

Zdravé jídlo je..zdravé. Nedávno za mnou přišla kamarádka s tím, že začala jíst k večeři saláty..a že se od té doby cítí mnohem líp. Kdo by to byl řekl, co? Určitě se vám někdy stalo, že jste se přejedli něčeho tak, že jste se zbytek dne nemohli hýbat a možná jste jen proleželi. Nechci tohle pravidlo vztahovat jen na salát a svíčkovou. Uvědomte si, jak se cítíte po každém jídle, co sníte. Vaše tělo ví, co je pro vás dobré...jen ho doopravdy poslouchat.

Uč se průběžně. Kdo to kdy doopravdy dělal? A kdo u zkoušky/testu nelitoval, že to nedělal? Myslím, že si každý najdeme pár minut každý den, ale radši se budeme týrat několik hodin u hromady učiva těsně před zkouškou.

Neodkládej povinnosti. Jednou jsem věšela prádlo v jednu v noci. Vyprané v pračce leželo od rána a já celý den myslela na to, že to musím udělat. Radši jsem se celý den otravovala a vyčerpávala myšlenkami na nesplněný úkol, než abych se zvedla a za pár minut měla pokoj a užila si v klidu celý den.

Nebuď tak negativní. Všichni známe ty věčné stěžovače. Začnou mluvit a už nám zkazí náladu. A neděláme někdy to samé? A stalo se vám někdy, že jste měli špatnou náladu a najednou se vám všechno hroutilo pod rukama? A nemyslíte si, že to spolu souvisí?

Neseď pořád u počítače. Kolik má den hodin všichni víme. A kolik jich má, když ho strávíme u počítače? O hodně míň, ne? Zdá se to tak, ale teď si vezmete, kolik toho celý svět stihl za tu dobu, co vy jste mačkali F5 na facebooku...

Rozhodně je toho víc...a určitě víte, co je zrovna ta vaše Achillova pata! ;)

Zase jednou nejchytřejší na Světě

Kaki

Rok se s rokem sešel

Končí rok 2013..kdo by si toho nevšiml, co? Všichni někam vyrazí a zítra jim bude zle..nebo budou ještě natolik pod vlivem, že si i následující den náramně užijí. Já jsem Silvestra nikdy neslavila mimo domov...no dobře..jednou u Karambolina bratrance..doma...No a letos bych měla jít s Fíkem na pravou Silvestrovskou párty..undergroundovou...doslova..bývalý protiatomový kryt nebo co...úzké betonové uličky..ideál pro klaustrofobika, jako jsem já...
Před pár dny jsem narazila na svoje poznámky..úkoly, které jsem se sepisovala asi někdy v květnu..Jíst maso maximálně jednou týdně, dávat si nějakou zeleninu nebo ovoce ke každému jídlu, vypít aspoň litr vody denně....
Tyhle předsevzetí mi vydržely tak možná tři týdny.. Od té doby nejím maso vůbec, ovoce a zelenina jsou základem mého jídelníčku..no a nepiju skoro vůbec..Zemřu..jak mi bylo mile sděleno.. A jsem v podstatě veganka..což sice nebylo tak úplně v plánu, ale jsem tak maximálně spokojená. Aspoň po pocitové stránce - nic mi nechybí..a po zdravotní mi viditelně taky nic nechybí.

Tohle měl být samozřejmě článek zveřejněný před koncem roku, ale kdyby jste viděli, kolik mám rozepsaných článků..no..jsem lenoch..a moc mě nemotivuje, že si to tu stejně nikdo nečte... :D

Spíš než to, co chci změnit  v následujícím roce bych ráda zavzpomínala na to, co se změnilo za ten uplynulý. Přestala jsem být naivní..aspoň trochu..změnila jsem názor na Svět, přehodnotila svou lásku ke zvířatům a dala jí nový rozměr, zamilovala se...asi tak stokrát do stejného kluka, rozešla se jen proto, abych s ním zase byla v mnohem lepším vztahu. Začala jsem poslouchat novou hudbu, začala chodit mezi lidi a spoustu jich poznala. Poznala jsem lidi, které je opravdu hezké znát a zároveň pracovala i na vztazích stávajících..naopak jsem se zbavila vztahů, které nebyly pro nikoho přínosem. Srovnala jsem se se smrtí mé psí lásky a rozloučila se s babičkou. Starší bráška už je tak velký a zamilovaný, že jsem zůstala v "dětském" pokoji sama. Přestala jsem zvracet a celkově se hodila do pohody...psychické i tělesné.

A co dál? Zvládnout lednové zkoušky, dopsat absolvenstkou práci, stíhat se mezi tím bavit a nikoho nezanedbávat, dokončit studium na vošce, v létě se vydat na výlet a v září začít dělat něco, co mě bude doopravdy bavit...kdo ví, jestli najdu práci a nebo zvážím další studium...letos přijímačky dělat nechci.
Ale především chci být celý rok pozitivní, být tam, kde jsem, mít do léta na břiše pekáč buchet a v hlavě klid.... :D

Na začátku roku víceméně vyrovnaná

Kaki