Pohni zadkem!

Co budu dělat přibližně v následujícím měsíci nebo ještě dál? Určitě vás to všechny moc zajímá! Minimálně se můžete nechat inspirovat, pokud nechcete sedět doma dloubat se v nose.
Kontejnery k světu v Praze (nebo někde jinde-akce se koná ve více městech). Jde o festival plný zajímavých akcí konající se od 10. května do 1. června na různých místech. Ty nejlepší věci už jsem prošvihla, ale absolutní špička mě čeká v sobotu. Koloběžky! Půjčíte si koloběžku na hodinu za 40 korun a když se vám za tu hodinu povede dojet k dalšímu kontejneru, máte další hodinu zdarma. Z toho vychází, že můžete jezdit až pět hodin za 40 korun!!!! Challenge accepted.
Travesti show! Jasná věc, jsem na to zvědavá už snad několik let. Ano, rajcujou mě transky.. Ne, upřímně? Miluju gaye a jim podobné existence. Nedokážu to blíž popsat ale nikde mi nebylo líp, než v Q cafe. A kam že vyrážím na travesti? Tak třeba klub Friends je pořádá každý čtvrtek.
Jóga na Vyšehradě se snad stane pravidelnějším programem, než že by šlo jen o jednu návštěvu. Také každý čtvrtek, venku, zdarma. Skvěle naladění lidé, skvělé počasí a třeba zjistíte, že vaše tělo dokáže mnohem víc, než jste tušili.
Bedřich. To je snad jediné místo, které nechám v utajení. Jde totiž o nejlepší kemp, jaký jsem kdy viděla. No a jednou z výhod je i to, že tam nejezdí moc lidí, a tak bych byla touhle reklamou trochu sama proti sobě. Ale budu zlá: je to kemp hned u řeky, v lese a kousíček od Živohoště. Jde o opravdu divokou přírodu a pán, co to tam spravuje, vypadá jako Rumcajs. Jedinou nevýhodou tohoto místa je, že pokud přijedete nevybavení zdravými potravinami, budete muset žít celý pobyt na smažené nebo nakládané stravě. Ale to je opravdu jediná věc, kterou bych Bedřichovi vytkla. Jinak je to místo, na které se s Karambolou moc rády vracíme.
Spartan race.  Objevila jsem tuhle dost zajímavou akci, která se koná 9.6. na Monínci. Jde o závod pro opravdové drsňáky. Běh několik mnoho kilometrů a mezitím dost překážek. Budete se plazit v bahně, šplhat na provaze a kdo ví, co ještě. A já to chci vidět. Nejradši bych se zúčastnila, ale vím, že na to rozhodně nemám koule. Tak třeba jindy. V jiném životě. Rozhodně bych na sebe byla hrdá i kdybych byla poslední. Vstup pro fanoušky je zdarma.
Adidas běh pro ženy na 5 kilometrů. Tak z téhle představy se mi chce prozatím zvracet. V tuhle chvíli sotva uběhnu kilometr. Ale závod se koná až v září a já Summer tak napůl slíbila, že jí v tom nenechám. Takže tvrdý trénink začíná!
No..a tím moje prozatímní inspirace končí. Tak ne, že budete sedět doma, trochu se zajímejte, co se děje kolem vás a třeba náhodou zjistíte, že se někdo ve vašem okolí zajímá o stejnou věc. Hned máte parťáka!

Vaše fakt děsně aktivní

Kaki

Menstruační kalíšek

Ano, chystám se mluvit o té hrozné tabu věci. Menstruace. Na jednu stranu nechápu, proč se o tom vůbec nemluví, proč je to tak trapné téma, když se to týká všech žen. To je přibližně polovina obyvatelstva zeměkoule. Tak proč o tom nedokážeme normálně mluvit? O menstruaci se mluví jako o nemoci, přitom je to naopak projev toho, že je žena v pořádku. Obávaný PMS? Nezažila jsem ženu, která by se před každou menstruací měnila v příšeru. Osobně jsem možná citlivější. Ufňukaná a potřebuji ujišťovat o tom, že mě mají všichni rádi, to může být otravné, ale rozhodně tyhle stavy nemám jen jednou do měsíce..nebo naopak ne před každou menstruací. Kluci se toho bojí, protože je to pro ně neznáme, nic o tom nevědí. Vzdělávejte svoje kluky/bratry/syny i o tom, co se jich přímo netýká.
Na druhou stranu mi někdy vadí podobná prohlášení. Všechny jsme ženy! Buďte hrdé na to, že z vás každý měsíc teče krev! Buďte hrdé, že se vám pokaždé zhorší pleť, mastí vlasy a máte křeče v břiše/zádech/nohou! Buďte hrdé na to, že musíte běhat na záchod mnohem častěji než normálně! Kravina! Kravina! Kravina! Nechci být hrdá na něco takového..ale rozhodně je to součást života a nám nezbývá nic, než se s tím smířit a třeba si to i zpříjemnit..aspoň tak málo, jak to jde.
No a to mě přivedlo k menstruačním kalíškům. Vlastně dost nechutná věc. Pokaždé krev vylívat, aby jste ho zase zavedla tam, kam patří. Ale jde o zvyk a neštítit se sama sebe. Zkouším ho teprve den a až na to, že mám při vyndavání ruce jako masový vrah, jsem naprosto spokojená. Ušetří peníze, odpad...a tak podobně... Za sebe doporučuji vyzkoušet, ale rozhodně to chce silný žaludek. Minimálně než se naučíte ten správný tríček na zavádění a hlavně vyndavání.

Když nepíše

Samozřejmě, že blogerky řeší stejné problémy, jako všechny holky. Možná dokonce víc..jak by o tom mohly jinak tak krásně psát? Nějak jsem se opět ocitla v téhle situaci a tak jsem si řekla, že o tom zkusím napsat článek...když jsem zběžně projela net, jen mě to utvrdilo v tom, že něco takového je naprosto nutné..a jestli myslíte, že ne, tak aspoň mně se tenhle článek bude hodit.

• Užírá mě, když vidím, že je online a nepíše

Skupina na facebooku s tímhle názvem mě praštila do očí jako první. Ani bych se nedivila, kdyby ten, na jehož zprávy čekáte a kvůli komu lajkujete podobné stránky, byl taky jedním z jejích fanoušků. Zkuste někdy napsat první. Píšete mu jako první pořád? Buď si jen zvykl a nic to neznamená, nebo prostě nemá zájem. V obou případech doporučuji nechat vydusit. V prvním se po nějaké době ozve sám, protože mu to nedá a v druhém se nebudete dál ztrapňovat. Další z možností je, že je sice online, ale u počítače nesedí/kouká na film/hraje hru. Takže pokud se vám podobná situace přihodí jednou, dvakrát nebo i třeba pětkrát, nezoufejte, ozve se hned, jak vás uvidí.

• Když chlap nevolá a nepíše, je to normální

Další děsivá informace. Jak normální? Jak může být normální, že netouží po kontaktu tak, jako vy? Pravděpodobně docela lehko-pokud jste mu úplně ukradená, nebo pokud ani netuší, že o ten kontakt vůbec stojíte. Nebo má taky moc práce/ukradli mu telefon/přišel o hlas/unesli ho/zabil ho lední medvěd. Omlouvejte ho čím chcete.

Můžete to s milým klidně probrat, ale rozhodně nenaléhat, nehysterčit, neosočovat, atd... stíhačku nikdo nechce.

Přijdou vám některé věci, co píšu příliš drsné? Můžu vám říct, že svého času jsem byl super nesnesitelná stíhačka. Pořád jsem jen čekala, až se někdo ozve s tím, že jsem ho bombardovala na všech frontách. A k čemu to bylo? Když kluk nechtěl utéct hned, svým chováním jsem ho k tomu donutila. To mi došlo, když jsem poznala kluka, který byl pravděpodobně stejný jako já...a moc ráda jsem se ho zbavila.

Neozval se pár hodin? Klid. Neozval se od včerejška? Klid. Neozval se několik dní/týdnů/měsíců? Klid.
V posledním případě klid znamená hlavně to, smířit se s tím, že jste opět single. Běžte s kamarádkou na kafe nebo na něco, postěžujte si a hoďte to(ho) za hlavu. Bavte se! Na to najít toho pravého, máte celý život.
Každopádně počítejte s tím, že každý kluk je úplně jiný a pokud jde teprve o krátkou známost, nemůžete vědět ještě vůbec nic o tom, co se mu honí hlavou. Takže klid klid klid!

S vámi čekající

Kaki

Slunečno, místy vraždy

Ano, půjčila jsem si pro název nového článku název seriálu, který vůbec neznám.

Znáte to..i naprostý optimista se někdy probudí s náladou, že by zabíjel pohledem..nebo pro lepší požitek motorovou pilou.
Dneska je to možná způsobeno i ponurým počasím. Za celý den sluníčko nevyšlo a v podstatě bez přestávky prší. Málo stačí k tomu, aby vám najednou přišlo, že je špatně úplně všechno..i když není špatně nic, všechno vás štve. Myslet na to, že máte špatnou náladu, jí ještě zhoršuje...nakonec se v tom sami udržujete, i když samo by to už dávno přešlo.
Dan Millman (knížka/film Pokojný bojovník)na otázku, jak se udržuje stále dobře naladěn odpověděl, že nijak. Jen si špatné nálady nechává sám pro sebe a zbytečně tím neobtěžuje svoje okolí. Navázala bych na to teorií doktora Nešpora o tom, že smích, dobrá nálada a vtip mají mezi sebou určitou vazbu. Například: Zkusili jste se na sebe do zrcadla usmát..? Nebo se pořádně zasmát? Neudělalo vám to aspoň trošku radost? Dobrá nálada jde v podstatě uměle vyvolat. Stačilo by si pustit třeba nějakou dobrou komedii...my si ale v depresi radši pustíme nesnesitelný doják a tím se v krizi ještě podpoříme.
Další zlozvyk je, že si pořád stěžujeme. Pořád rýpeme v tom, co nás trápí...ať jsou to sebemenší blbosti. Zjistila jsem, že tím, že jsem každému cpala svoje problémy a byla schopná se o nich bavit i několik hodin ničemu neprospělo. Já se ve splínu topila a ještě jsem trochu té negativity poslala dál. Samozřejmě, pokud jsou vaše problémy vážnějšího charakteru, nebo máte podezření na psychickou nemoc, rozhodně si o tom s někým promluvte.
A varianta pro lidi, co mají to štěstí a nemusí nutně přijít do kontaktu s ostatními: zavřete se doma, oblečte si pohodlné tepláčky, zalezte do pelíšku s dobrou knížkou nebo filmem, nacpěte se zmrzlinou, tančete po pokoji (to možná ne v přesném pořadí), zacvičte si nebo se klidně vybrečte ale další den nechte všechny chmury včerejšku a vykročte z domu zase s úsměvem.

V deštivých dnech vám slunce v duši přeje ne vždy tak optimistická

Kaki

P. S.: Než jsem dopsala článek (trvalo to skoro půl dne), podařilo se mi špatné nálady zbavit. Večer vyrážím s Karambolou na koncert P!nk a se Summer na něm na sebe budeme mávat! Už se těším!

Lajky všedního dne

Vlastní pohled na Hejty všedního dne od Ginger a Summer. (Odkaz na jejich článek na konci toho mého)

• Ráno se probudit krásně vyspaná těsně před tím, než zazvoní budík
• Svítí sluníčko
• Předtermíny díky kterým máte během zkouškového jen minimum zkoušek
• Buchtičky se šodó k snídani
• Překonat se a jít běhat
• Obléknout si na běhání světle žluté tílko s ananasem místo obvyklého černého
• Potkat při běhání další krásné běžce
• Zjistit, že nejlepší marmeláda na světě neobsahuje želatinu, tudíž jí můžete jíst i jako vegetarián
• Balíček na poště
• Čisté povlečení
• Zapomenout si na běhání nasadit čočky, takže nevidíte lidi, jak na vás zírají
• Nevzít si k obědu maso, i když si ostatní členové domácnosti nacpávaj pupky
• Nacpat si pupek něčím skvělým a zároveň zdravým
• Krásně se upravit, i když jdete jen do sámošky
• Super kámošky, co vás podpoří v jakémkoliv rozhodnutí
• Vydržet stát na hlavě o něco málo déle než včera
• Projíždět blogy svých kamarádek i úplně cizích lidí
• Blížící se bouřka
• Skvělí lidé kolem vás, ze kterých nemáte mindráky, ale inspirují vás
• Pošta bez fronty
• Nové oblečení
• Ničím nerušená procházka
• Nakoupit se super mámou
• Mít stejně lajků, jako má Summer hejtů

Slíbený odkázeček:
http://gingerandsummer.blogspot.cz/2013/04/hejty-vsedniho-dne.html

Sportem ku zdraví

Jakže jsem na tom se sportem? A jak jsem na tom byla dřív? A jak na tom chci být v blízké budoucnosti? Čtěte!
Nenáviděla jsem školní tělocvik..od základky až do maturity..nenáviděla! Bála jsem se míče, nevyskočila jsem ani na kozu, natož abych jí přeskočila, při šplhu jsem měla závratě a svýma slabýma rukama jsem se ani moc daleko nepřitáhla, cílem běhů na dlouhou trať jsem probíhala vždy jako jedna z posledních ve skupince kuřáků. Nekouřila jsem. Jednou po běhu 1500 metrů jsem musela odejít zvracet. Tělocvik byl pro mě utrpení a mojí účastí trpěli i ostatní, nejvíce však moji spoluhráči. Na druhou stranu jsem vždycky milovala plavání a jízdu na koni. To mi ale samo o sobě skvělou fyzickou kondici nezajistilo. Překvapivě...
No a teď jsem tady. Dva roky ze střední a asi rok a půl aktivně cvičící (samozřejmě s pár výpadky). Zjistila jsem totiž, že klikovat, sklapovačkovat nebo třeba dřepovat s těžkou váhou, může být docela sranda. Při vybíjené jsem se nikdy nezapotila (maximálně ze stresu)a rozhodně nenamohla, zato doma padám zpocená a vyřízená na hubu..ale co především? Maximálně šťastná.
A co dělám teď? Chci začít běhat dvakrát týdně (ano, i přes prvotní neúspěch to chci pokořit a začít s menšími dávkami), posilování zaměřím především na ruce a cvičím, abych zvládla stojku a provaz. Zvláštní přání? Možná..ale já cvičím pro sebe, tak z toho chci něco mít.
Myslím, že jsem toho za tu krátkou dobu dost zvládla, ale ještě dost toho mám před sebou...a vám nemotorům, jako jsem já vzkazuji: Nezavrhujte sport jen kvůli debilnímu školnímu tělocviku! Možností je spousta, jen se o ně zajímat. Co takhle zkusit roller derby?