Nějak mi došlo, že jsem svůj blog zatím prezentovala hrozně vážně...i když má být pozitivní..hlavní myšlenkou mělo být, užívat si všechny maličkosti všedního dne. A tak jsem tady s úplně nevážným příspěvkem.
Hrozně se těším. Těším se, až udělám všechny zkoušky tohohle semestru a budeme s Karambolou chodit na praxi..konečně spolu. Těším se až nám skončí (dokonce o týden dřív, než by měla)a pojedeme spolu někam na výlet..pod stan..k vodě..do lesa.. Ze spaní v stanu mě hrozně bolí záda, ale stejně to miluju..navíc..poslední dobou už mě záda celkově moc nebolí a tak si říkám, že by to mohlo být fajn. Těším se, až mi dojdou objednané turecké kalhoty a budu nosit jenom je...světle zelená..jako jarní tráva. I když zároveň se těším i na to, jak budu celé léto nosit hlavně sukně...nikdy jsem na ně moc nebyla..a teď, hned jak začalo sluníčko trochu svítit, nosím jen je. Těším se taky na tenhle víkend, protože budu sama doma, budu si vařit a hrozně zodpovědně se učit. Zítra ale přijede kamarádka, kterou jsem neviděla několik měsíců a projdeme se Prahou, prolezeme všechny obchody..těším se. Těším se na úterý, protože se pravděpodobně uvidím po několika dnech s Fíkem a není nic lepšího, než jeho pevné objetí. Těším se, až o sobě budu moct říkat, že jsem vegetariánka. Těším se, až budu moct plavat..venku.
Těším se asi tak na milion věcí..ale není to takové to otrávené těšení, kdy jen čekám na to všechno. Je to spokojené těšení, protože se kolem mě děje pořád spousta věcí, z kterých můžu mít radost.
Žádné komentáře:
Okomentovat