Miluju!

Sedím v trávě na Letný s Fíkem a lidma, co jsem před tím viděla jen jednou. A přitom mám konečně pocit, že někam zapadám...bez snažení..bez hloupýho pocitu a i když vidím, že jsme každý úplně jiný. Sedíme v trávě a bavíme se..bavíme se o tom kde sehnat dobrý a levný ovoce, jaký akce jsou v plánu na víkend/léto...sotva se známe a domlouváme společnou cestu, půjčení stanu...řešíme školu, i když každý dělá něco jiného a ne každý studuje...rozebíráme, kam půjdeme čůrat... Naprosto cizí lidé a já se cítím, jako dlouho ne. Všichni jsou pozitivní, nikdo nepotřebuje chlastat, kouřit nebo hulit, aby se dobře bavil...Jen sedíme v trávě na sluníčku, jíme ovoce a užíváme si společnost podobně nalazených lidí.
A tak je to s Fíkem pořád..díky němu a teď už i díky jeho kamarádům si připadám skvěle. Bere mě na krásná místa, kde jsem nikdy nebyla..představuje mi lidi, jaké jsem chtěla vždycky znát. Dozvídám se spoustu zajímavých věcí. Rozšiřují se mi obzory. A to všechno jen proto, že jsem se už naštvala na svojí naivitu..no dobře..to nedává smysl..Takže od začátku...Měla jsem ve vztazích vždycky hroznou smůlu..jakože když se teď zamyslím, tak jsem měla tak možná dva opravdově vztahy..možná..U zbytku jsem si jen naivně myslela, že to něco znamená...A stejně to bylo i loňský léto..podzim..zimu...to mě jeden mladík tak dožral, že jsem si řekla dost! No a ten večer jsem poznala Fíka....Zase něco přeskakuju..napsala jsem si inzerát...zhrzený, naštvaný a vůbec ne s vidinou toho si někoho najít..spíš jen aby všichni viděli, jaká jsem chudinka...No a mezi stovkami sexuálně orientovaných odpovědí byli i asi čtyři slušně vypadající kluci..pak tři..dva..Fík! Poprvé jsem se sešla s někým z internetu..a už se s ním scházím tři měsíce..Já vím, je to maloučko..ale pro mě je to mimořádný výsledek.
A tím se můj život obrátil vzhůru nohama..i ta škola mě víc baví. :)

Milujte!
Kaki

Nejím maso!

Tak jo..zase trošku lžu..ale poutavé titulky jsou potřeba, ne? Aspoň v médiích to tak funguje, tiulek vám vyrazí dech a během čtení článku zjistíte, že je všechno jinak.
Už asi od února o tom vážně uvažuju..pak jsem začala snižovat dávky a teď si něco dám tak jednou za týden a stejně zjistím, že mi to nechutná. Omezení? Neřekla bych..Naopak se od té doby můj jídelníček rozrostl o spoustu nových jídel..hledám recepty..sama experimentuji..je tolik možností bez nutnosti někoho vraždit, abych se najedla. A mám hned lepší pocit, jak po psychické, tak po fyzické stránce. Mám víc energie, jsem spokojenější, srovnalo se mi zažívání..a tak dál a tak podobně. Nemám tu chuť rozepisovat proč a jak je špatný jíst maso..to je každýho věc a internet je toho plný, stačí se zajímat. Mě k přemýšlení přiměl fakt, že můj kluk i většina mých nejbližších kamarádů jsou vegetariáni nebo vegani. Dokonce moje mamka teď o vegetariánství uvažuje. Takže proč ne já? A to musím zdůraznit, že jsem většinu svého života byla zapřísáhlý masožrout. Taky mi přijde hrozný, že se bojím být vegetariánkou, protože by třeba někdo v mém okolí řekl, že mi hráblo..že se měním jen kvůli novému vztahu...Proto o tom ani nemluvím a maso jsem ještě definitivně jíst nepřestala...
Taky jsem dneska byla běhat..poprvé v životě. Běh nesnáším. Když jsem před dvěma roky začala něco dělat se svou fyzickou kondicí, běh nepřipadal v úvahu. Dala jsem se spíš na posilování, zvedání činek a tak. Ale posledních pár dní mi jednou za čas projela hlavou vtíravá myšlenka na běh. A tak jsem dneska vstala, udělala si jablečno-mrkvovo-ananasový fresh a vyběhla. Byla jsem venku asi půl hodiny, víc jak půlku trasy jsem šla a domů jsem se vrátila tak vyřízená, že jsem šla znovu spát..hahaaaa...Ne, žádné náhlé nadšení z běhu se nekoná..i když to první vyběhnutí bylo vážně super..a běžet přírodou probírající se po noci a bouřce s oblíbenou hudbou v uších je taky fajn. Jen moje plíce měly co dělat a hlava se mi taky nějak moc natlakovala...heh.

Nemeju si vlasy!!

No dobře..tak meju..prozatím..ALE..po přečtení jednoho článku (odkaz dám níže)jsem se rozhodla podstoupit test na vlastní osobě. Kdo ví, jestli to funguje nebo ne, ale včera jsem si poprvé umyla vlasy jen vodou s jedlou sodou a zatím vypadají jako nové. Časem by to mělo prý fungovat tak, že bude stačit vlasy mýt jen vodou a šampon nebudu potřebovat, takže soda je jen přechodná fáze. Bude to šetřit vlásky a samozřejmě i peníze za šampon. Nejdřív jsem přemýšlela, jak směs na vlasy nanést..přeci jen hrnek vody se lžičkou sody je pořád spíš voda a už vidím, jak by mi to teklo všude, jen ne do vlasů. Nakonec jsem si od mamky ukradla půjčila rozprašovač. Při koupání vlasy opláchla, potom postříkala směsí, vmasírovala jí do hlavy a vlasů...a zase opláchla. A výsledek? Nemůžu si stěžovat..trošku skepticky jsem čekala, že se dneska probudím s úplně nechutnou hlavou..a ono nic..vlasy jako od kadeřnice.
Slíbený článek:
http://virus.blog.cz/1211/nemyjte-si-vlasy-jeste-vam-za-to-podekuji
Celkově doporučuji celý blog..začetla jsem se a nedokázala se odtrhnout. Dost věcí k zasmání i zamyšlení. A tak to má být.

S láskou Vaše Kaki

Výplody slunečného dne

Nějak mi došlo, že jsem svůj blog zatím prezentovala hrozně vážně...i když má být pozitivní..hlavní myšlenkou mělo být, užívat si všechny maličkosti všedního dne. A tak jsem tady s úplně nevážným příspěvkem.
Hrozně se těším. Těším se, až udělám všechny zkoušky tohohle semestru a budeme s Karambolou chodit na praxi..konečně spolu. Těším se až nám skončí (dokonce o týden dřív, než by měla)a pojedeme spolu někam na výlet..pod stan..k vodě..do lesa.. Ze spaní v stanu mě hrozně bolí záda, ale stejně to miluju..navíc..poslední dobou už mě záda celkově moc nebolí a tak si říkám, že by to mohlo být fajn. Těším se, až mi dojdou objednané turecké kalhoty a budu nosit jenom je...světle zelená..jako jarní tráva. I když zároveň se těším i na to, jak budu celé léto nosit hlavně sukně...nikdy jsem na ně moc nebyla..a teď, hned jak začalo sluníčko trochu svítit, nosím jen je. Těším se taky na tenhle víkend, protože budu sama doma, budu si vařit a hrozně zodpovědně se učit. Zítra ale přijede kamarádka, kterou jsem neviděla několik měsíců a projdeme se Prahou, prolezeme všechny obchody..těším se. Těším se na úterý, protože se pravděpodobně uvidím po několika dnech s Fíkem a není nic lepšího, než jeho pevné objetí. Těším se, až o sobě budu moct říkat, že jsem vegetariánka. Těším se, až budu moct plavat..venku.
Těším se asi tak na milion věcí..ale není to takové to otrávené těšení, kdy jen čekám na to všechno. Je to spokojené těšení, protože se kolem mě děje pořád spousta věcí, z kterých můžu mít radost.

S chutí do toho..

..nemůžu uvěřit, že už se zase blíží zkouškové!! Ano, dnes jsem si konečně sedla nad první seminární práci. Nejde o nic těžkého - dvě strany vlastního názoru na danou problematiku, ale dokopat se k tomu? A dvě strany? Možná se to nezdá, ale jak to tak píšu přijde mi to docela dost.
Všichni to známe: zadání práce dostaneme dostatečně brzy na to, aby jsme ji stihli několikrát předělat a najednou zjistíme, že termín odevzdání je za dva dny (ne-li dřív)a my nemáme ani ťuk. A k tomu ten můj přístup, že si vždycky říkám, jak tentokrát začnu včas. Tak mi vysvětlete, proč ještě nemám formulář o praxi, která měla být zajištěná někdy do poloviny března?
Když se takhle zaseknete, povinnosti se na vás valí ze všech stran a vy víte, že něco musíte začít dělat, ale prostě to nejde, zkuste si sednou a sepsat si, čeho chcete vůbec v životě dosáhnout. Zní to možná hloupě nebo nesmyslně, ale doopravdy to pomáhá. Dáte si dohromady svoje priority a uvědomíte si, proč vlastně děláte všechno to, co děláte. Nebo můžete naopak zjistit, že ztrácíte spoustu času nad činnostmi, které jsou vám na vaší cestě naprosto k ničemu. Tuhle svojí vizi si potom můžete číst každý den před tím než vyrazíte do školy, práce nebo než vůbec vstanete. Měla by vás ideálně nastartovat.
Uvědomte si věci, které chcete změnit, čeho chcete dosáhnout. Přestat kouřit? Pravidelně cvičit? Omezit alkohol? Vyberte si pár hlavních bodů, napište si je a každý den se hodnoťte jako ve škole. Do políčka u každého bodu si napište, jak vám to ten či onen den šlo.
Další věc, co si můžete napsat: Každý večer seznam úkolů na druhý den. A další den už jen odškrtáváte jeden za druhým. Jednou z hlavních podmínek ale je, nezadávat si moc velké a složité úkoly: Když si napíšete, že musíte napsat seminárku, vyděsíte se a stejně to k ničemu nepovede. Co takhle si poručit napsat každý den třeba půl stránky? Nebo první den prozkoumat jen možné zdroje? To už je přeci něco úplně jiného. A co takhle úkol: Vstát s dobrou náladou..?
Je zvláštní, že všechny tyto techniky jsou psací, ale má to svůj význam-lepší pořádek na papíře, než guláš v hlavě. Sama mám s prokrastinací docela problémy, jak už je jasné ze začátku tohoto příspěvku, a s těmito technikami začínám. No a prozatím musím říct, že to jde. Časem svoje osobní zápisy zveřejním, třeba pro inspiraci. A nezapomeňte: Den je dlouhý a je jen na nás, jak všechen ten čas využijeme.
Tak vám všem držím palce s vaším projektem/seminárkou/jarním úklidem nebo s čímkoliv do čeho by jste se měli pustit.
Ano, byla jsem na přednášce o prokrastinaci..hahahaaa...